Když jsem byl malý kluk, chodil jsem s mámou na procházky kolem rozestavěné silnice. Jen hromada štěrku, pár značek a bagr, který se nehýbal. Zeptal jsem se: „Proč to nestaví?“ Máma se usmála a řekla: „Čekají na papíry a pozemky.“ Tehdy jsem poprvé pochopil, že každá silnice má svůj příběh – a nezačíná asfaltem, ale právě papírem a podpisem.
Ještě v roce 2015 byla tahle „čekárna“ běžná. Vzpomínám třeba na úsek Opatovice – Časy – Ostrov. Stál na mrtvém bodě. Pozemky nešlo vykoupit, zákon dovoloval nabídnout jen nízkou cenu, majitelé odmítali prodat a hrozily roky soudních tahanic. Stejně to vypadalo na desítkách dalších míst po celé republice – i u nás v Pardubickém kraji.
A tady sehrál Spolek pro rozvoj dopravy klíčovou roli. Pustili jsme se do práce. Mluvili jsme se státními úředníky, starosty, projektanty, ale i s vlastníky pozemků. Naslouchali jsme obavám, hledali cesty, jak jim vyjít vstříc. Jednali jsme i s politickými představiteli na ministerstvu dopravy a ve sněmovně. Postupně jsme dokázali najít společný kompromis – jednoduchý, férový a funkční rámec pro výkupy pozemků.
Díky této dohodě se odstranily zbytečné průtahy, majitelé vědí, na čem jsou a stát má nástroj, jak postupovat rychle a systematicky. Výsledek? Přípravy staveb se zkrátily o celé roky a projekty, které by jinak zůstaly v šuplíku, se konečně rozjely.
Bez pevného řádu pro výkupy pozemků by dnes dost možná nevyrostla jediná nová dálnice, obchvat ani kilometr vysokorychlostní tratě. A jsem hrdý, že jsme jako Spolek byli u toho, kdo to odblokoval. Protože každá cesta – ať už po nové dálnici nebo k lepší budoucnosti – začíná u správného základu. A tím je poctivě a rychle vykoupený pozemek.
Martin Kolovratník
předseda Spolku pro rozvoj dopravy
poslanec za Pardubický kraj