Možná jste zaznamenali, že nedávno skupina senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení platnosti ustanovení o mezitímním rozhodnutí v liniovém zákoně. Ústavní soud dne 22.3.2022 publikoval rozhodnutí, kterým se návrh senátorů zamítá – VIZ ZDE.
O vyjádření k rozhodnutí Ústavního soudu jsme požádali předsedu našeho Spolku poslance Martina Kolovratníka:
„Nejdříve připomenu základní fakta. V roce 2018 jsem jako zástupce skupiny předkladatelů předložil (r)evoluční novelu zákona 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Spousta z Vás však tento zákon zná jednoduše jako „liniový zákon“.
Základem klíčových změn byly mé pozměňovací návrhy, které zavádí fikci souhlasu pro vydání závazného stanoviska a institut předběžného uvedení v držbu, který urychluje vyvlastňovací řízení u významných dopravních staveb. Díky těmto změnám novela později dokonce zvítězila v prestižní a odborné anketě „Zákon roku“ a byla oceněna jako nejužitečnější právní počin za rok 2018.
Když si uvědomíme, jak extrémně dlouho a složitě u nás vznikají klíčové dopravní stavby, pak se vlastně není ani moc čemu divit. Vždyť tyto změny zkrátily přípravy až o neuvěřitelných ŠEST LET! Objevila se však skupina senátorů v čele se senátorkou Jitkou Seitlovou, podle které novinky zasahují do základních práv a svobod (právo na ochranu vlastnického práva) a čl. 36 Listiny (právo na řádný proces) a žádala o zrušení těchto změn.
Chápu, že mnozí z Vás nejsou natolik v detailu, abyste věděli, jak institut předběžného uvedení v držbu funguje. Zjednodušeně se jedná o to, že pokud nastane situace, kdy například Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nebo Správa železnic vyčerpaly všechny možnosti dohody. Musí prokázat, že s majitelem jednaly a že stavba má veřejný zájem a brzdí ji opravdu jeden jednotlivec. Pak mohou díky tomuto institutu zahájit stavbu i bez dokončení majetkoprávního vypořádání.
V minulosti se bohužel stávalo, že kvůli těmto sporům se prakticky zastavila celá příprava a čekalo se na rozhodnutí soudu, které mohlo způsobit zpoždění v řádu mnoha let. Navíc připomínám, že v této fázi je majitelům nabízen osminásobek odhadní ceny, což rozhodně není málo. Jednotlivci už tak nemají šanci blokovat klíčové stavby. Zároveň je tento jediný paragraf svázán pouze se speciálním seznamem strategických staveb, jehož vznik jsem osobně inicioval.
Tuto novinku jsme zavedli na základě zkušeností našich severních sousedů. Osobně jsem se tehdy setkal s polským ministrem dopravy Adamczykem a na základě této schůzky jsem tento institut navrhl promítnout i do našich zákonů. Jsem moc rád, že se nám to podařilo, protože podle ŘSD i Správy železnic tyto změny výrazně pomáhají výstavbě nových dálnic a železnic po celém Česku.
Myslím, že v tomto případě zvítězil zdravý rozum a Ústavní soud jasně ukázal, že zájem jednotlivců nemůže být nadřazen zájmu celé společnosti u takto významných staveb, jako dálnice nebo železnice bezesporu jsou. Na vzniku celé novely jsme spolupracovali s celou řadou předních právníků a expertů na ústavní právo. Rozhodnutí Ústavního soudu proto pro mě není žádným překvapením a vnímám ho jako potvrzení dobré a kvalitní práce zákonodárců.“