Léto je v plném proudu a tisíce českých rodin vyrážejí na dovolenou – autem k moři, do hor, po Česku i po Evropě. Ať už míří kamkoliv, většina z nich letos sáhla hlouběji do peněženky. Proč? Protože dálniční známka u nás od začátku roku zdražila na 2 440 korun. Navíc její cena poroste i v dalších letech.
A nejde jen o Českou republiku. Čeští řidiči, kteří jedou autem za hranice, si letos možná poprvé naplno uvědomí, že platí podobné částky jako například v Rakousku. Jenže rozdíl je v rozsahu. Zatímco rakouská dálniční síť má přes 2 300 kilometrů, ta naše o stovky kilometrů méně. Navíc u našich jižních sousedů jsou součástí infrastruktury také tunely či alpské úseky.
Jako poslanec, který se dlouhodobě věnuje dopravě, rozumím tomu, že stát potřebuje financovat výstavbu a údržbu dálnic. Ale zároveň trvám na tom, že cena má odpovídat kvalitě. I proto jsem opakovaně vystupoval proti skokovému zdražení a navrhoval její zmrazení. Zvýšení dálniční známky oproti roku 2023 o více než polovinu podle mě bez adekvátního rozšíření sítě prostě není vůči lidem fér.
Ano, dálniční síť se rozvíjí – a je skvělé, že se nám daří konečně budovat. Třeba D35 je dnes největší dálniční staveniště ve střední Evropě, což mě jako Pardubáka samozřejmě těší. Nechci brojit proti samotné myšlence poplatku – naopak, jsem dlouhodobě zastáncem stabilního financování výstavby dálnic. Ale chci, aby stát jednal férově.
Zdražovat by se mělo až ve chvíli, kdy řidiči uvidí reálné zlepšení: nové úseky, kvalitnější silnice, moderní služby. Zdražování bez odpovídající protihodnoty je špatný signál. Stát letos plánuje zprovoznit přibližně 75 km nových dálnic, takže celková síť se blíží k hranici 1 600 kilometrů. To je pozitivní posun.
Pokud se v budoucnu podaří síť dokončit a udržet současné tempo výstavby – a já věřím, že je to možné – pak bude vyšší cena dálniční známky pochopitelná a legitimní. Teprve až v tento moment mi dává smysl otevírat debatu navyšování ceny dálniční známky.
Martin Kolovratník
Předseda Spolku pro rozvoj dopravy