Ještě před několika lety se o řadě dopravních staveb v Pardubickém kraji mluvilo hlavně v budoucím čase. Dnes je situace jiná. Dálnice D35 roste v několika úsecích, Pardubice už využívají severovýchodní obchvat, pokračují další městské projekty a zároveň se rozbíhá jedna z největších železničních modernizací v historii země. Když se podíváme o několik let dopředu, kolem roku 2030 může být každodenní cestování po regionu výrazně jiné než dnes. Nejen rychlejší, ale hlavně předvídatelnější.
D35: z nekonečného příběhu páteř regionu
D35 je pro východní Čechy víc než jen další dálnice. Má převzít část tranzitu z přetížené D1, propojit Čechy s Moravou a především odvést tisíce aut z měst a obcí na dnešní I/35. Na trase mezi Opatovicemi a Mohelnicí se postupně skládají jednotlivé díly do jednoho celku. Od 21. srpna 2026 už řidiči využívají 6,2 kilometru dlouhý úsek Ostrov–Vysoké Mýto. Díky provizornímu sjezdu za tunelem Homole se napojují na dálniční obchvat Vysokého Mýta; samotný tunel Homole má být otevřen před létem 2027. Na dalších úsecích D35 se dál staví nebo dokončují navazující části.
Poslední chybějící kus mezi Opatovcem a Mohelnicí má vzniknout formou PPP. Ministerstvo dopravy v červenci 2026 obdrželo finální nabídky tří konsorcií na výstavbu, financování, provoz a údržbu 35,4 kilometru dálnice. Cílem státu zůstává dokončení celé dálnice D35 do roku 2029.
Pro běžného člověka ale nejsou nejdůležitější kilometry nového asfaltu. Rozhodující je, co udělají s jeho každodenním životem. Vysoké Mýto, Litomyšl a další města na dnešní I/35 mohou získat úplně jinou kvalitu života. Méně tranzitu znamená bezpečnější přechody, menší hluk, jednodušší průjezd místních a prostor pro úpravy ulic, které dnes fungují především jako koridor pro dopravu.
Pardubice: obchvat není konec, ale začátek
Podobnou zkušenost už mají Pardubice. Severovýchodní obchvat města začal sloužit na konci roku 2025 a ukázal, jak rychle může nová komunikace změnit rozložení dopravy. Některým částem centra ulevil, zároveň ale ukázal další úzká místa – například na příjezdech, které na nový systém navazují.
Právě proto nestačí postavit jeden obchvat a prohlásit problém za vyřešený. Dalším krokem je jihovýchodní obchvat Pardubic. ŘSD už má pro 3,1 kilometru dlouhou přeložku pravomocné stavební povolení a v srpnu 2026 obdrželo sedm nabídek na zhotovitele. Stavba má začít ještě letos a podle aktuálního harmonogramu se počítá se zprovozněním v roce 2028. Město na obchvat naváže souběžnou stezkou pro pěší a cyklisty. Významnou změnu přinese také 6,9 kilometru dlouhý obchvat Sezemic na I/36. Od 31. srpna je dočasně v provozu prvních 1,8 kilometru od okružní křižovatky Spojil k nové MÚK Sezemice a celý obchvat, který bude zároveň důležitým přivaděčem k D35, má být zprovozněn nejpozději 2. listopadu 2026.
Teprve propojení těchto staveb může změnit fungování celého východního okraje Pardubic. Cílem není dostat všechna auta pryč z města. Cílem je, aby tranzitní doprava, která ve městě nemá cíl, nemusela projíždět obytnými ulicemi a aby místní lidé dostali více prostoru pro vlastní pohyb.
Železnice: investice, kterou pocítí celý region
Silnice jsou jen jedna část příběhu. Pardubický kraj patří k nejdůležitějším železničním uzlům v zemi a právě železnici čekají obrovské investice. Nejviditelnějším příkladem je Česká Třebová. Správa železnic zde připravila modernizaci uzlu s předpokládanými náklady 19,5 miliardy korun. Rekonstrukcí projdou nástupiště, podchody, desítky mostů a další infrastruktura. Průjezd vlaků stanicí se má zrychlit ze 60 na 80 km/h a provoz bude řízen dálkově z centrálního dispečerského pracoviště.
Pro cestující bude důležité, že modernizace nemá být jen technická. Vyšší nástupiště a výtahy zlepší bezbariérovost, nový informační systém orientaci a protihluková opatření mají pomoci lidem žijícím v okolí. Největší omezení jsou očekávána od konce roku 2027, kdy budou část provozu zajišťovat provizorní nástupiště.
Ještě větší změnou do budoucna může být vysokorychlostní trať Východní Čechy. Správa železnic uvádí, že studie proveditelnosti je dokončena, byly do ní zapracovány připomínky oponentního posudku a Státního fondu dopravní infrastruktury a dokumentace byla předána ke schválení Centrální komisi Ministerstva dopravy. Zvažovaná novostavba má mít přibližně 70 kilometrů, maximální provozní rychlost 320 km/h a sloužit osobní dopravě. Pardubice mají být obslouženy přes stávající hlavní nádraží; pardubická větev se má u Srnojed napojit na první tranzitní koridor.
Jde ale o dlouhodobý projekt, který zatím nemá potvrzený termín výstavby. Budeme proto jako Spolek bojovat, aby tento záměr z plánů nevypadl. Prvním krokem bude jeho zanesení do zásad územního rozvoje (ZÚR). Právě to je jedna z konkrétních výzev, za které chceme jako Spolek bojovat. Pokud vznikne, jedním z jeho přínosů má být také uvolnění kapacity stávajících tratí pro další regionální a nákladní dopravu.