Do Prahy dojíždím na ČVUT, takže dopravu řeším skoro každý den. Ráno jedu pardubickou MHD na hlavní nádraží a odtud pokračuji vlakem do školy. Když všechno navazuje, člověk nad cestou skoro nepřemýšlí. Stačí ale pár minut zpoždění a hned řešíte, jestli další spoj stihnete. Proto je pro mě vedle samotné rychlosti nejdůležitější spolehlivost – a také dobré informace o zpoždění nebo změnách přímo v telefonu.
Když nejedu do školy, často používám auto. U hlavního nádraží dlouhodobě vnímám jako problém parkování, takže jsem zvědavý na nový parkovací dům Vápenka. Právě možnost nechat auto u nádraží a pokračovat vlakem nebo MHD je podle mě dobrý příklad toho, jak mohou jednotlivé druhy dopravy fungovat společně.
Ve volném čase také jezdím na kole. Pardubice jsou rovinaté a pro cyklistiku mají skvělé podmínky. Je však potřeba, aby na sebe jednotlivé trasy skutečně navazovaly a člověk nemusel bezpečnou cyklostezku po pár stech metrech opouštět.
Moje generace podle mě neřeší, jestli má „vyhrát“ auto, vlak, MHD nebo kolo. Chceme si prostě vybrat to, co v danou chvíli dává smysl – a potřebujeme, aby jednotlivé možnosti fungovaly dohromady.
Adam Králík
student Českého vysokého učení technického v Praze