Možnost řídit osobní automobil už od 17 let pod dohledem mentora vyvolávala při svém zavedení řadu otázek i pochybností. Po několika letech fungování systému L17 je však zřejmé, že jde o krok správným směrem. Potvrzují to nejen statistická data, ale i praktické zkušenosti rodičů a mentorů.
V roce 2025 využilo systém L17 více než 30 tisíc mladých lidí. Oproti roku 2024, kdy bylo vydáno zhruba 24 tisíc řidičských oprávnění sedmnáctiletým, jde o nárůst přibližně o třetinu. Zájem o tento model postupného získávání řidičských zkušeností tak výrazně roste a systém si našel pevné místo i v českých podmínkách.
Ještě důležitější než samotný počet vydaných oprávnění jsou však dopady na bezpečnost silničního provozu. Vyhodnocení dosavadního fungování ukazuje, že mladí řidiči zapojení do systému L17 se dopouštějí méně přestupků a mají nižší nehodovost než jejich starší vrstevníci, kteří začínají řídit bez předchozí praxe pod dohledem mentora. Postupné získávání zkušeností v reálném provozu se tak ukazuje jako účinný nástroj prevence.
Systém L17 přináší zásadní změnu v přístupu k přípravě mladých řidičů. Nejde pouze o splnění zkoušek v autoškole, ale o dlouhodobější proces učení, během něhož se mladý řidič seznamuje s běžnými i krizovými dopravními situacemi v každodenním provozu. Důležitou roli v tomto procesu hrají mentoři, kteří předávají nejen technické dovednosti, ale i správné návyky a odpovědný přístup k řízení.
„Systém L17 jsem si vyzkoušel i z osobní pozice rodiče. Se synem jsme spolu jezdili, mluvili jsme o konkrétních dopravních situacích, o chybách ostatních řidičů i o tom, jak se jim vyhnout. Dával jsem mu rady, vysvětloval souvislosti a učil ho číst provoz dopředu. Dnes mohu říct, že jsem jako rodič mnohem klidnější – vím, jak řídí, vím, že má za sebou reálné zkušenosti a že už prokázal schopnost zvládat složité dopravní situace,“ uvádí předseda Spolku Martin Kolovratník.
Pozitivní přínos systému L17 potvrzují i zkušenosti ze zahraničí. Obdobné modely fungují dlouhodobě například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku, kde přispěly ke snížení nehodovosti mladých řidičů. Česká republika se tak vydala cestou, která odpovídá osvědčené praxi a modernímu pojetí dopravní bezpečnosti.
Za důležité považuje Spolek pro rozvoj dopravy také doprovodné aktivity, které systém L17 rozvíjejí – vzdělávání mentorů, kondiční jízdy na polygonech či průběžnou práci s chováním řidičů. Bezpečnost na silnicích totiž nevzniká jednorázovým opatřením, ale dlouhodobou a systematickou přípravou.
Systém L17 dnes není experimentem, ale ověřeným nástrojem, který stojí na datech, zkušenostech rodičů i odborníků. Pokud má Česká republika ambici dlouhodobě snižovat počet nehod a zvyšovat bezpečnost silničního provozu, je další rozvoj tohoto systému správnou cestou.